Den svatého Václava /28. září 1907/ zůstane nesmazatelným písmem zapsán v paměti nejen obyvatelů voseckých, ale i všech, kdož byli svědky hrozného požáru, toho dne ve Voseku vzniklého. Kvetoucí obec v několika málo hodinách proměnila se z polovice v sutiny. Bohatá úroda letošní, uložená ve stodolách, dravým živlem zničena. Obyvatelstvo připraveno o vše, co mělo, ježto na záchranu nebylo lze pomysliti.
Před 4. hodinou odpolední hrál si čtyřletý hošík rolníka Františka Bernarda v přístodůlku a rozžehl si ohníček. Plazivý plamének nespokojil se však potravou snesenou nerozumným děckem, nýbrž záhy zachvátil celou stodolu a v málo okamžicích stálo nejen stavení Bernardovo, ale i sousední budovy v jednom plameni. Lidé byli na polích, když truchlivě zazněl zvon z památné zvonice kostelíku druhdy českobratrského, volaje osadníky domů k ochraně majetku. Pronikavé zvuky trubek hasičských mísily se v praskot hořících budov, řev dobytka, vytí psů. Srdcelomný nářek postižených obyvatelů zvyšoval hrůzy dne. Leč přes to, že dostavily se záhy 22 hasičské sbory, mezi nimiž i sobotecký s parní stříkačkou, nebylo možno k žárovišti se přiblížiti pro nesmírné vedro. Hasiči museli se omeziti na chránění zbylé části vesnice, však i tuto práci znesnadňoval jim veliký nedostatek vody. Aby míra neštěstí byla dovršena, zanesena větrem jiskra do hromady vynesených svršků a ty se v okamžiku vzňaly.
Vyhořelo 18 celých rolnických usedlostí (č. 17, 18, 19, 20, 21, 22, 23, 24, 25, 26, 27, 28, 31, 32, 33, 35, 36, 37) a chlév z čísla popisného 45. Zničeno vše, co plamen zničiti mohl, veškerá úroda, domácí a hospodářské náčiní, 6 velkých kusů hovězího dobytka, přes 20 vepřů a veškerá drůbež. Těžké popáleniny v obličeji a na rukou utrpěl rolník, u něhož oheň vypukl; menších úrazů a popálenin bylo velmi mnoho. Způsobená škoda odhaduje se na 400 000 korun. Budovy – a to jen obytné – byly pojištěny velmi nízko. –
K požáru dostavilo se ohromné množství lidu z dalekého okolí a také zemský a říšský poslanec pan Jindřich Gustav Maštálka ze Sobotky a okresní starosta a župní hasičský dozorce pan František Havlík, kteří řídili práce záchranné.
Teprve ráno bylo lze přehlédnouti celý obraz hrůzy. Z kouřících zbytků stavení dosud vyšlehovaly plameny, aby dokonaly dílo zkázy, hromady popelu značily místa, kde včera uloženy byly bohaté výsledky žní. Zdechliny zvířat, pokud nebyly obráceny v popel, zvyšovaly obraz děsného díla ničivého živlu. Naříkající muže, ženy a děti, strnule na dílo spousty pohlížející, potáceli se mezi zbytky svého majetku. Dojemno bylo patřiti na to, kterak upřímný a dobrý poslanec pan Jindřich Gustav Maštálka, který od časného jitra mezi touto spoustou dlel, na všech stranách radou i skutkem obětavě pomáhal, začež mu ubožáci vroucími, zaslzenými pohledy děkovali. –
Ve prospěch pohořelých ve zdejší obci /Horní Bousov/ podniknutá sbírka vynesla 320 korun, 46 haléřů. Nájemce dvora zdejšího pan Václav Novák přispěl k ní 100 korun. Mimo peněz dostalo se jim pomoci pící, stelivem i potravinami a obilím k setí.
Zápis z kroniky obecné školy v Horním Bousově, zapsal řídící učitel Jan Vogel